ROK ewy farne
7. 12. 2007
ROK EWY FARNÉ
POŘÁD NA ROZTRHÁNÍ Když byla loni vyhlášena Objevem roku v Českém slavíkovi, škarohlídi říkali: Brzy si na ni nevzpomenete. Ale Ewa Farna bojuje, i když po ní posluchači házejí lahve. Má druhou desku a začala dobývat Polsko.
Donekonečna může čtrnáctiletá zpěvačka Ewa Farna opakovat, že je obyčejná holka, co chodí ráda s ostatními deváťáky do „pizzerky“. Ale její dětství obyčejné není. ob Důkazem budiž pohled do diáře. „Jo, mám za sebou několik náročných dní, celkem jsem to zvládla. Akorát jsem unavená,“ nadechuje se k rozhovoru v devět ráno, kdy už má za sebou návštěvu kadeřnického salonu.
Co prožila v předešlých dnech?
Čtvrtek: Zpívala s Lucií Bílou ve Zlíně.
Pátek: S vlastní kapelou koncertovala v Ústí nad Labem.
Sobota: „Hned po Ústí jsem nasedla do spací káry a jela do Polska,“ vypráví. Spací kára, to je prý cosi mezi limuzínou a dodávkou. Vůz, ve kterém se dá natáhnout na pohovku. „Skákalo to hodně, ale ve Varšavě jsem si ještě lehla na dvě hodiny v hotelu a pak jsem šla dávat rozhovory do televizí.“ Odpoledne už seděla v letadle do Prahy, další chvíle spánku, a od půlnoci dlouhý rozhovor plus několik živě zahraných písní v televizní Noci s Andělem.
Neděle: Ráno s ní natáčí rozhlasové interview Miroslav Donutil, večer je další koncert s Lucií Bílou v Českých Budějovicích. Po vystoupení raut, jako obvykle, takže se do postele dostane až o půlnoci. Teď, po pár hodinách, opět sedí před diktafonem. „Mám to takhle ráda,“ ubezpečuje, „protože je co vyprávět. Líbí se mi, jaký to je adrenalin.“
Jsem pokusný králíček
* Změnila jste se za poslední rok?
Sama na sobě pozoruju, že jsem v pubertě -hyperaktivní, do všeho hrr. Snad mě to někdy přejde. Rodiče teď, samozřejmě, říkají: „Jéžiš, s tebou ta puberta šije...“
* Jak se to projevuje?
Když přijedu z koncertu třeba o půlnoci, nejsem si schopná vzít z auta kufr, přinést ho domů a vybalit. Nerozbalím ho třeba týden, až to nakonec mamka udělá za mě. Vždycky jen řeknu: „Mámo, díky.“
* Zatímco před rokem s vámi chodil na rozhovory táta, teď vás doprovázejí manažeři.
Taťkovi už to trochu začínalo vadit, protože má firmu, hraje s vlastní kapelou, ale taky chce být doma s rodinou... Děti má tři, nechce se pořád věnovat jen jednomu - teď jel třeba s bráchou na lyže do Alp. Ale když může, doprovází mě pořád. Akorát mu předem říkám: „Promiň, mám tu pubertu, jsem asi nesnesitelná, ale ber to tak, že jsem pokusný králíček. Ještě to zažiješ dvakrát.“
* Jaké dostáváte od rodičů kapesné?
Žádné, ale to nevadí. Nikdo to se mnou nemyslí líp než právě oni, i když je neposlouchám ve všem. Nechci teď mít přístup k penězům, třeba bych je hned utratila. Rodiče to dělají dobře. Dávají mi na kino a na všechno, co potřebuju. Jenom řeknu (loudivě dětským hláskem): „Tohle se mi líbí, maminko...“
* A kdybyste chtěla džíny třeba za pět tisíc?
To ne. Jednou jsem v Itálii viděla úplně nádherný s kšandama: „Ty chci!“ A maminka: „Jo, kolik stojí?“ Nevěděla jsem, byly za třináct tisíc. Tak řekla: „Holčičko, vrať je,“ a já jen: „Sakra...“ Nejsem ujetá, že bych chtěla tak drahé rifl e.
Kapela, co neprudí
* Když se stala před rokem Objevem roku, dospělá část národa se divila. Co je to zas za protekční dítě?
Ewa Farna tehdy vydala album Měls mě vůbec rád, kterého se prodalo pěkných 25 000 kusů. „Takže jsem dostala platinovou desku,“ doplňuje, „kterou mám pověšenou nad postelí v pokojíčku. Vždycky, když jdu spát, tak jí říkám: Dobrou!“ Farnou objevil muzikant a producent Lešek Wronka a vytvořil z ní českou verzi populární Avril Lavigne. Byla to trefa. Podobnou dívku, která by zpívala pop pro své vrstevníky, jsme tu zatím neslyšeli. Zajímavý byl i Ewin příběh - žije sice v horách nedaleko Třince, ale národností je Polka, která doma mluví nářečím: „Po našemu... To nářečí má blíž k polštině.“ Start jí loni vyšel, ale všichni čekali na rok 2007 a na další desku.
* Zůstane Farna cvičeným dětským zpěvákem a marketingovým tahem, nebo udělá krok dopředu?
Dnes je jisté, že se posunula. Konečně začala hrát koncerty, ačkoli styl, kterým ke své kapele přišla, není dvakrát přirozený. Manažer Lešek Wronka vypráví, jak skupina vznikla: „Byl jsem pečlivý, protože jsem k Ewě nechtěl nějaké prudiče nebo kluky, kteří chodí rádi do hospody a kouří trávu.“ Z pětadvaceti adeptů vybral čtyři chlapce, kterým je průměrně třiadvacet let. „Chtěl jsem, aby byli výborní muzikanti a aby taky - z komerčních důvodů - dobře vypadali.“ Z hlediska pravověrných rockerů to byl výběr umělý, ale dopadl ke všeobecné spokojenosti. „Kapela je stabilizovaná a s klukama už máme podepsané smlouvy na příští rok,“ hlásí Wronka, jako by byl majitelem fotbalového klubu. Farna tedy letos zjistila, jaké je vystupování před lidmi - od března se otrkala na šedesáti koncertech. Na podzim pak dostala několik semestrů z univerzity showbyznysu, když se stala hostem na turné Lucie Bílé. A vydala druhou desku Ticho, o které recenzentka MF DNES napíše zcela výstižně: „Farna udělala pěvecky krok vpřed, i když ze škatulky hudební výrobek zatím nevystoupila.“
A příště metal
* Vraťme se o rok zpátky - byl pro vás úspěch v Českém slavíkovi důležitý?
Určitě byl. Když si někdo objednává koncert, může říct: „Tak nám tu Farnou představte!“ Mohl by se dozvědět, že jsem holka, co ráda zpívá a teď se rozjíždí. Ale když uslyší, že už mám za sebou Objev roku ve Slavíkovi, tak řekne, aha, fajn. Získala jsem jméno a určitě mi to pomohlo k většímu sebevědomí.
* Projevilo se to sebevědomí na druhé desce?
Ticho je vyzrálejší, a protože jsem se podílela na čtyřech textech, jsou mi i témata bližší. Jen mě trošku mrzí, že když jsem písně poslouchala ve studiu před mixováním, tak to byl doopravdy nářez, radovala jsem se: „Jo, jsem v rocku!“ Ale mix nakonec všechno zjemnil, takže mám propříště zkušenost - ve studiu musím natočit metal, aby byl na desce rock.
* Hádala jste se někdy při natáčení?
Jednou jsem se rozbrečela. Namísto rocku mi dali písničku, která byla úplně mimo, taková popová, dětská, pohádková. Řekla jsem, že prostě ne, ta na desce nebude! Manažer Lešek Wronka opakoval, že je dobrá, ale odmítala jsem a nakonec dostala jinou, která se mi líbila: „Jo, hezká!.“ A Wronka řekl: „To je ta samá.“ Nechápala jsem.
* Taky nechápu.
Tak úžasně se předělaly aranže, že zní úplně jinak. Je v pohodě, i když pořád spíš poprocková.
* Stalo už se, že by vás na koncertě vypískali fanoušci?
Většinou jsou výborní, ale na metalovém festivalu v Plasech po nás házeli kelímky s pivem, a jednou i litrovku kofoly. Hrály tam kapely jako Debustrol, Doga, a teď jsem nastoupila já... Takové publikum většinou nezajímám, to beru, jenom mi bylo líto kluků z kapely, protože jim pivo ničilo aparát. A taky bylo hloupé, že jsem tehdy slavila narozeniny, na které polovina kluků nepřišla, protože třeba sušili bubny.
* Mimochodem, jaké dárky dostávají zpěvačky ke čtrnáctinám?
Já dostala zvířátko! Stala jsem se adoptivním rodičem čukvaly zavalité v pražské zoo. Je to něco jako ještěrka, musím se na ni jít podívat.
* A na metalovou akci byste příště jela?
Když bude nabídka, tak určitě. V Plasech to byla zkušenost - na pódiu super aparatura i zvuk. A já si pořád sebevědomě myslím, že na koncertech, na rozdíl od desky, hrajeme opravdový rock. Chtěli jsme to dokázat, a pár posluchačů to pochopilo; dostala jsem maily, že to bylo v pohodě. Což byl účel. Stačil by mi jeden spokojený člověk.
* Vůbec vás nenapadlo, že byste koncert ukončila předčasně?
Ani náhodou. Jsem lvice, bojovnice. Jenom jsem si zpočátku říkala: „Páni, aby mě nic netrefilo do hlavy...“ A když jsem se otočila, celé tričko jsem měla od piva.
* Nezávidíte klukům z kapely, že si můžou dát po koncertech skleničku alkoholu?
Tohle mě opravdu nemrzí - občas mě trošku táhne jenom vínečko. To už jsem párkrát doma zkoušela, když jsme něco oslavovali. Ale vypiju ho jedině v poměru „kolik vína, tolik vody“.
Co je základ života?
Ewa Farna často opakuje, jak ji láká tvrdší muzika. Diskutuje o tom s manažerem Wronkou: „Říkám jí - tak ty tvrdé prvky využívej, ale uvědom si, že zatím rozjíždíš kariéru v České republice a Polsku. Jsi tu komerční zpěvačka, a tak musíš dělat kompromisy.“ A Farna zatím kompromisy dělá, není to rebelka. Líbilo by se jí například tetování, ovšem když maminka řekla: „Počkej, jak by ti v šedesáti neslušelo,“ tak se svého nápadu vzdala. A syrovější muziku si doopravdy dopřává při živých vystoupeních, kde ji jistí basa a dvě energické kytary. Když o sobě rozhlašuje, v jaké je pubertě, poněkud přehání. Ve skutečnosti je pořád vcelku hodná, pracovitá holka. Dobře zvládá školu, do které chodí nanejvýš obden, a většinu lekcí si musí postupně opisovat. „S rodiči jsme si stanovili,“ říká důrazně Wronka, „že škola je na místě prvním a showbyznys až na druhém. Ta pravidla jsou jasná, takže Ewa musí využít i cestování na koncerty k tomu, aby se učila.“
K čemu ruština?
* Co jste měla na posledním vysvědčení?
V červnu tři dvojky, ale teď to bude určitě horší. Musím bojovat, abych neměla trojky, ty by mě mrzely. Pololetí ještě bude důležité, přihlíží se k němu u zkoušek na gymnázium, a tak se snažím. I když pro mě jsou nejspíš důležité jenom jazyky a zeměpis.
* Proč zeměpis?
Protože základem je domluvit se a taky vědět, kde jste. Myslím, že tyhle předměty v životě využiju.
* Jaké jazyky se učíte?
Češtinu, polštinu, angličtinu a ještě nám dali ruštinu, která mě vůbec nebaví: Kak těbja zavut? Tím končím.
* Třeba by se vám jednou hodila.
Každý jazyk je důležitý, ale myslím, že já ruštinu potřebovat nebudu.
* Taková Lucie Bílá občas koncertuje v Moskvě. Radši bych chtěla na opačnou stranu, do Ameriky, a tam je důležitá angličtina. Nebo do Kanady, kde je i francouzština. Ta by se mi na gymnáziu hodila, i když je těžká.
* A jak vám jde čeština?
Jak slyšíte, špatně artikuluju. Měla bych číst nahlas knížky a trénovat, jenže já čtení nesnáším. Kupuju časopisy, to jo. A doufám, že i knížkám přijdu na chuť, ale zatím mě to nebaví. Kromě jedničky a dvojky Harryho Pottera jsem zvládla jenom polské knihy, které máme povinné.
Příště anglicky?
Bude Ewa Farna chrlit desky jednu za druhou? „Nebude,“ říká Wronka. „Příští rok v Česku nové album určitě nechystáme. Už teď nás někteří lidé osočovali, proč vydáváme po necelém roce druhé, ale to bylo z praktických důvodů. Před rokem jsme měli jenom dvanáct písní a ty jsme na pódiu doplňovali skladbami polských kapel. Proto jsme chtěli, aby měla Ewa hodinu a půl českého repertoáru.“ Domácí fanoušci si na další písně počkají, a proto se může zpěvačka soustředit na sever. V listopadu vydala svůj debut Měls mě vůbec rád i v polštině a za čtrnáct dní se prodalo čtyři tisíce kusů. „Videoklip vede v hitparádě na polské Vivě, tak snad se Ewa chytne,“ doufá Wronka a na jaro už plánuje polské turné. Naváže jím na tucet velkých koncertů po Česku, což bude pro Farnou zvláštní - zazpívá tytéž písně jako před pár dny, ale v jiném jazyce. Zároveň vydá v polštině i druhou desku Ticho, která je v českých obchodech od října a zatím se jí prodalo ke dvanácti tisícům kopií, zůstává mezi nejžádanějšími. Jsou to smělé plány a Ewě se zatím daří, ale miliony zpěvem nevydělává. Zdaleka ještě není hvězdou typu Lucie Bílé a na soukromých VIP večírcích vystupuje minimálně. Ani její konrozhovor certy s kapelou nejsou drahé - Farna přijede do vašeho kulturáku za čtyřicet tisíc.
Nicméně Wronka má světové ambice, takže nebude nic překvapivého, až Farna vyrukuje s angličtinou. „Pokud prorazíme na polském trhu, tak už třeba i pro Anglii začneme být zajímaví,“ věří Wronka, „protože tam se všichni ptají, jak jste úspěšní ve svém regionu. U nás si spousta muzikantů myslí, že doma sice nedokázali nic, ale svět je pochopí, což není pravda. I Jana Kirschner vydala desku v Londýně až poté, co uspěla doma, a my chceme jít stejným směrem. Až se Ewa prosadí v Česku, na Slovensku a v Polsku a až skvěle zvládne angličtinu, tak to bude zajímavé.“
Už chci jen zpívat
* Sníte o tom, že v Polsku prorazíte?
Určitě. Z domova to mám do Prahy stejně daleko jako do Varšavy, takže bych to určitě zkombinovala dohromady. Jestli bude zájem, tak tam vystupovat chci.
* V jakém jazyce se vám písně zpívají líp?
V polštině. Je to moje mateřština, takže v ní mám větší jistotu. A polská deska celkově líp zní, protože při nahrávání české verze jsem si ještě nebyla jistá. Bála jsem se, jestli je to dobrý, ale teď už se umím víc odvázat.
* Na co se vás v posledních týdnech nejčastěji ptají polští novináři?
Jejich otázky jsou úplně jiné! Přišli za mnou třeba z mládežnického časopisu, ať jim namaluju koně. Nechápala jsem, a oni: Máme rubriku, kde hvězdy malují koně.
* Jak váš kůň dopadl?
Říkali, že celkem v pohodě, akorát to byl tak trošku kůň s prasetem dohromady.
* Přemýšlíte někdy o tom, co byste dělala, kdyby vám kariéra zpěvačky nevyšla?
Dnes už vím, že se chci hudbě věnovat vždycky, hrozně mě to baví... Donedávna mě lákalo třeba i módní návrhářství, protože mám ráda originální věci - koupím si třeba rukavice a ušmiknu jim prsty. Roztrhám punčocháče nebo našiju kousek látky, experimentuju. Jenomže kreslení mi opravdu nikdy nešlo, takže bohužel, asi to nevyjde.
* A nějaká jiná možnost?
(Opět dětsky kňourá) Já bych chtěla zpíváát... Ale třeba mi to nevyjde, nevím, a právě proto se hlásím na gymnázium, abych měla všeobecné vzdělání. Snad by mě zachránil ten zeměpis a jazyky. *
***
Ewa Farna v pěti bodech *Narodila se 12. srpna 1993 v Třinci * Vydala dvě alba - debut Měls mě vůbec rád už i v polštině, letos desku Ticho. * Lešek Wronka ji před lety objevil coby porotce na havířovském festivalu dětské písně. * Její hudbu obdivují hlavně děti, ale na koncerty překvapivě chodí také dospělí fanoušci. * Farna žije v městečku Vendryně s rodiči, bratrem a malou sestrou. V současnosti je zamilovaná. Zatím platonicky.
Foto popis| V srpnu jí bylo čtrnáct. Loni se stala v Českém slavíkovi Objevem roku, letos už je mezi osmi kandidátkami na nejlepší zpěvačku. Slavnostní ceremoniál bude pozítří.
Foto autor| fotoMAFA - Nguyen Phuong Thao
Foto popis| Letos vydala druhou desku, Ticho, která ještě nevystoupila z kategorie líbivého Aňa Geislerová je jako popu pro teenagery. dvojnásobná Farna však slibuje, že matka půvabnější než postupem času bude kdykoliv předtím. její hudba tvrdší a složitější.
Foto popis| Dospívá do krásy. Na horním snímku je coby osmačka na startu kariéry, napravo je to už současná popová princezna.
Foto autor| foto Herbert Slavík
Foto popis| Přesně před rokem se stává ženským objevem hudebního roku.
Foto popis| Léto prý bylo „super“: s kapelou začala jezdit po festivalech.
Foto popis| Dětští fanoušci ji po vydání druhé desky rozhodně neopouštějí.
Foto popis| „Za poslední rok se změnilo jen to, že mám ofinu. V oblékání experimentuju. Jednou vezmu upnuté kalhoty a kozačky, jindy volné hiphoperské kalhoty. Mám ráda výstřednost.“
Foto popis| „Před křtem druhé desky jsem dostala strach. Přišla tam hlavně média a zkušení muzikanti, kteří tomu rozumějí - cítila jsem, že teď je všechno na mně.“
Donekonečna může čtrnáctiletá zpěvačka Ewa Farna opakovat, že je obyčejná holka, co chodí ráda s ostatními deváťáky do „pizzerky“. Ale její dětství obyčejné není. ob Důkazem budiž pohled do diáře. „Jo, mám za sebou několik náročných dní, celkem jsem to zvládla. Akorát jsem unavená,“ nadechuje se k rozhovoru v devět ráno, kdy už má za sebou návštěvu kadeřnického salonu.
Co prožila v předešlých dnech?
Čtvrtek: Zpívala s Lucií Bílou ve Zlíně.
Pátek: S vlastní kapelou koncertovala v Ústí nad Labem.
Sobota: „Hned po Ústí jsem nasedla do spací káry a jela do Polska,“ vypráví. Spací kára, to je prý cosi mezi limuzínou a dodávkou. Vůz, ve kterém se dá natáhnout na pohovku. „Skákalo to hodně, ale ve Varšavě jsem si ještě lehla na dvě hodiny v hotelu a pak jsem šla dávat rozhovory do televizí.“ Odpoledne už seděla v letadle do Prahy, další chvíle spánku, a od půlnoci dlouhý rozhovor plus několik živě zahraných písní v televizní Noci s Andělem.
Neděle: Ráno s ní natáčí rozhlasové interview Miroslav Donutil, večer je další koncert s Lucií Bílou v Českých Budějovicích. Po vystoupení raut, jako obvykle, takže se do postele dostane až o půlnoci. Teď, po pár hodinách, opět sedí před diktafonem. „Mám to takhle ráda,“ ubezpečuje, „protože je co vyprávět. Líbí se mi, jaký to je adrenalin.“
Jsem pokusný králíček
* Změnila jste se za poslední rok?
Sama na sobě pozoruju, že jsem v pubertě -hyperaktivní, do všeho hrr. Snad mě to někdy přejde. Rodiče teď, samozřejmě, říkají: „Jéžiš, s tebou ta puberta šije...“
* Jak se to projevuje?
Když přijedu z koncertu třeba o půlnoci, nejsem si schopná vzít z auta kufr, přinést ho domů a vybalit. Nerozbalím ho třeba týden, až to nakonec mamka udělá za mě. Vždycky jen řeknu: „Mámo, díky.“
* Zatímco před rokem s vámi chodil na rozhovory táta, teď vás doprovázejí manažeři.
Taťkovi už to trochu začínalo vadit, protože má firmu, hraje s vlastní kapelou, ale taky chce být doma s rodinou... Děti má tři, nechce se pořád věnovat jen jednomu - teď jel třeba s bráchou na lyže do Alp. Ale když může, doprovází mě pořád. Akorát mu předem říkám: „Promiň, mám tu pubertu, jsem asi nesnesitelná, ale ber to tak, že jsem pokusný králíček. Ještě to zažiješ dvakrát.“
* Jaké dostáváte od rodičů kapesné?
Žádné, ale to nevadí. Nikdo to se mnou nemyslí líp než právě oni, i když je neposlouchám ve všem. Nechci teď mít přístup k penězům, třeba bych je hned utratila. Rodiče to dělají dobře. Dávají mi na kino a na všechno, co potřebuju. Jenom řeknu (loudivě dětským hláskem): „Tohle se mi líbí, maminko...“
* A kdybyste chtěla džíny třeba za pět tisíc?
To ne. Jednou jsem v Itálii viděla úplně nádherný s kšandama: „Ty chci!“ A maminka: „Jo, kolik stojí?“ Nevěděla jsem, byly za třináct tisíc. Tak řekla: „Holčičko, vrať je,“ a já jen: „Sakra...“ Nejsem ujetá, že bych chtěla tak drahé rifl e.
Kapela, co neprudí
* Když se stala před rokem Objevem roku, dospělá část národa se divila. Co je to zas za protekční dítě?
Ewa Farna tehdy vydala album Měls mě vůbec rád, kterého se prodalo pěkných 25 000 kusů. „Takže jsem dostala platinovou desku,“ doplňuje, „kterou mám pověšenou nad postelí v pokojíčku. Vždycky, když jdu spát, tak jí říkám: Dobrou!“ Farnou objevil muzikant a producent Lešek Wronka a vytvořil z ní českou verzi populární Avril Lavigne. Byla to trefa. Podobnou dívku, která by zpívala pop pro své vrstevníky, jsme tu zatím neslyšeli. Zajímavý byl i Ewin příběh - žije sice v horách nedaleko Třince, ale národností je Polka, která doma mluví nářečím: „Po našemu... To nářečí má blíž k polštině.“ Start jí loni vyšel, ale všichni čekali na rok 2007 a na další desku.
* Zůstane Farna cvičeným dětským zpěvákem a marketingovým tahem, nebo udělá krok dopředu?
Dnes je jisté, že se posunula. Konečně začala hrát koncerty, ačkoli styl, kterým ke své kapele přišla, není dvakrát přirozený. Manažer Lešek Wronka vypráví, jak skupina vznikla: „Byl jsem pečlivý, protože jsem k Ewě nechtěl nějaké prudiče nebo kluky, kteří chodí rádi do hospody a kouří trávu.“ Z pětadvaceti adeptů vybral čtyři chlapce, kterým je průměrně třiadvacet let. „Chtěl jsem, aby byli výborní muzikanti a aby taky - z komerčních důvodů - dobře vypadali.“ Z hlediska pravověrných rockerů to byl výběr umělý, ale dopadl ke všeobecné spokojenosti. „Kapela je stabilizovaná a s klukama už máme podepsané smlouvy na příští rok,“ hlásí Wronka, jako by byl majitelem fotbalového klubu. Farna tedy letos zjistila, jaké je vystupování před lidmi - od března se otrkala na šedesáti koncertech. Na podzim pak dostala několik semestrů z univerzity showbyznysu, když se stala hostem na turné Lucie Bílé. A vydala druhou desku Ticho, o které recenzentka MF DNES napíše zcela výstižně: „Farna udělala pěvecky krok vpřed, i když ze škatulky hudební výrobek zatím nevystoupila.“
A příště metal
* Vraťme se o rok zpátky - byl pro vás úspěch v Českém slavíkovi důležitý?
Určitě byl. Když si někdo objednává koncert, může říct: „Tak nám tu Farnou představte!“ Mohl by se dozvědět, že jsem holka, co ráda zpívá a teď se rozjíždí. Ale když uslyší, že už mám za sebou Objev roku ve Slavíkovi, tak řekne, aha, fajn. Získala jsem jméno a určitě mi to pomohlo k většímu sebevědomí.
* Projevilo se to sebevědomí na druhé desce?
Ticho je vyzrálejší, a protože jsem se podílela na čtyřech textech, jsou mi i témata bližší. Jen mě trošku mrzí, že když jsem písně poslouchala ve studiu před mixováním, tak to byl doopravdy nářez, radovala jsem se: „Jo, jsem v rocku!“ Ale mix nakonec všechno zjemnil, takže mám propříště zkušenost - ve studiu musím natočit metal, aby byl na desce rock.
* Hádala jste se někdy při natáčení?
Jednou jsem se rozbrečela. Namísto rocku mi dali písničku, která byla úplně mimo, taková popová, dětská, pohádková. Řekla jsem, že prostě ne, ta na desce nebude! Manažer Lešek Wronka opakoval, že je dobrá, ale odmítala jsem a nakonec dostala jinou, která se mi líbila: „Jo, hezká!.“ A Wronka řekl: „To je ta samá.“ Nechápala jsem.
* Taky nechápu.
Tak úžasně se předělaly aranže, že zní úplně jinak. Je v pohodě, i když pořád spíš poprocková.
* Stalo už se, že by vás na koncertě vypískali fanoušci?
Většinou jsou výborní, ale na metalovém festivalu v Plasech po nás házeli kelímky s pivem, a jednou i litrovku kofoly. Hrály tam kapely jako Debustrol, Doga, a teď jsem nastoupila já... Takové publikum většinou nezajímám, to beru, jenom mi bylo líto kluků z kapely, protože jim pivo ničilo aparát. A taky bylo hloupé, že jsem tehdy slavila narozeniny, na které polovina kluků nepřišla, protože třeba sušili bubny.
* Mimochodem, jaké dárky dostávají zpěvačky ke čtrnáctinám?
Já dostala zvířátko! Stala jsem se adoptivním rodičem čukvaly zavalité v pražské zoo. Je to něco jako ještěrka, musím se na ni jít podívat.
* A na metalovou akci byste příště jela?
Když bude nabídka, tak určitě. V Plasech to byla zkušenost - na pódiu super aparatura i zvuk. A já si pořád sebevědomě myslím, že na koncertech, na rozdíl od desky, hrajeme opravdový rock. Chtěli jsme to dokázat, a pár posluchačů to pochopilo; dostala jsem maily, že to bylo v pohodě. Což byl účel. Stačil by mi jeden spokojený člověk.
* Vůbec vás nenapadlo, že byste koncert ukončila předčasně?
Ani náhodou. Jsem lvice, bojovnice. Jenom jsem si zpočátku říkala: „Páni, aby mě nic netrefilo do hlavy...“ A když jsem se otočila, celé tričko jsem měla od piva.
* Nezávidíte klukům z kapely, že si můžou dát po koncertech skleničku alkoholu?
Tohle mě opravdu nemrzí - občas mě trošku táhne jenom vínečko. To už jsem párkrát doma zkoušela, když jsme něco oslavovali. Ale vypiju ho jedině v poměru „kolik vína, tolik vody“.
Co je základ života?
Ewa Farna často opakuje, jak ji láká tvrdší muzika. Diskutuje o tom s manažerem Wronkou: „Říkám jí - tak ty tvrdé prvky využívej, ale uvědom si, že zatím rozjíždíš kariéru v České republice a Polsku. Jsi tu komerční zpěvačka, a tak musíš dělat kompromisy.“ A Farna zatím kompromisy dělá, není to rebelka. Líbilo by se jí například tetování, ovšem když maminka řekla: „Počkej, jak by ti v šedesáti neslušelo,“ tak se svého nápadu vzdala. A syrovější muziku si doopravdy dopřává při živých vystoupeních, kde ji jistí basa a dvě energické kytary. Když o sobě rozhlašuje, v jaké je pubertě, poněkud přehání. Ve skutečnosti je pořád vcelku hodná, pracovitá holka. Dobře zvládá školu, do které chodí nanejvýš obden, a většinu lekcí si musí postupně opisovat. „S rodiči jsme si stanovili,“ říká důrazně Wronka, „že škola je na místě prvním a showbyznys až na druhém. Ta pravidla jsou jasná, takže Ewa musí využít i cestování na koncerty k tomu, aby se učila.“
K čemu ruština?
* Co jste měla na posledním vysvědčení?
V červnu tři dvojky, ale teď to bude určitě horší. Musím bojovat, abych neměla trojky, ty by mě mrzely. Pololetí ještě bude důležité, přihlíží se k němu u zkoušek na gymnázium, a tak se snažím. I když pro mě jsou nejspíš důležité jenom jazyky a zeměpis.
* Proč zeměpis?
Protože základem je domluvit se a taky vědět, kde jste. Myslím, že tyhle předměty v životě využiju.
* Jaké jazyky se učíte?
Češtinu, polštinu, angličtinu a ještě nám dali ruštinu, která mě vůbec nebaví: Kak těbja zavut? Tím končím.
* Třeba by se vám jednou hodila.
Každý jazyk je důležitý, ale myslím, že já ruštinu potřebovat nebudu.
* Taková Lucie Bílá občas koncertuje v Moskvě. Radši bych chtěla na opačnou stranu, do Ameriky, a tam je důležitá angličtina. Nebo do Kanady, kde je i francouzština. Ta by se mi na gymnáziu hodila, i když je těžká.
* A jak vám jde čeština?
Jak slyšíte, špatně artikuluju. Měla bych číst nahlas knížky a trénovat, jenže já čtení nesnáším. Kupuju časopisy, to jo. A doufám, že i knížkám přijdu na chuť, ale zatím mě to nebaví. Kromě jedničky a dvojky Harryho Pottera jsem zvládla jenom polské knihy, které máme povinné.
Příště anglicky?
Bude Ewa Farna chrlit desky jednu za druhou? „Nebude,“ říká Wronka. „Příští rok v Česku nové album určitě nechystáme. Už teď nás někteří lidé osočovali, proč vydáváme po necelém roce druhé, ale to bylo z praktických důvodů. Před rokem jsme měli jenom dvanáct písní a ty jsme na pódiu doplňovali skladbami polských kapel. Proto jsme chtěli, aby měla Ewa hodinu a půl českého repertoáru.“ Domácí fanoušci si na další písně počkají, a proto se může zpěvačka soustředit na sever. V listopadu vydala svůj debut Měls mě vůbec rád i v polštině a za čtrnáct dní se prodalo čtyři tisíce kusů. „Videoklip vede v hitparádě na polské Vivě, tak snad se Ewa chytne,“ doufá Wronka a na jaro už plánuje polské turné. Naváže jím na tucet velkých koncertů po Česku, což bude pro Farnou zvláštní - zazpívá tytéž písně jako před pár dny, ale v jiném jazyce. Zároveň vydá v polštině i druhou desku Ticho, která je v českých obchodech od října a zatím se jí prodalo ke dvanácti tisícům kopií, zůstává mezi nejžádanějšími. Jsou to smělé plány a Ewě se zatím daří, ale miliony zpěvem nevydělává. Zdaleka ještě není hvězdou typu Lucie Bílé a na soukromých VIP večírcích vystupuje minimálně. Ani její konrozhovor certy s kapelou nejsou drahé - Farna přijede do vašeho kulturáku za čtyřicet tisíc.
Nicméně Wronka má světové ambice, takže nebude nic překvapivého, až Farna vyrukuje s angličtinou. „Pokud prorazíme na polském trhu, tak už třeba i pro Anglii začneme být zajímaví,“ věří Wronka, „protože tam se všichni ptají, jak jste úspěšní ve svém regionu. U nás si spousta muzikantů myslí, že doma sice nedokázali nic, ale svět je pochopí, což není pravda. I Jana Kirschner vydala desku v Londýně až poté, co uspěla doma, a my chceme jít stejným směrem. Až se Ewa prosadí v Česku, na Slovensku a v Polsku a až skvěle zvládne angličtinu, tak to bude zajímavé.“
Už chci jen zpívat
* Sníte o tom, že v Polsku prorazíte?
Určitě. Z domova to mám do Prahy stejně daleko jako do Varšavy, takže bych to určitě zkombinovala dohromady. Jestli bude zájem, tak tam vystupovat chci.
* V jakém jazyce se vám písně zpívají líp?
V polštině. Je to moje mateřština, takže v ní mám větší jistotu. A polská deska celkově líp zní, protože při nahrávání české verze jsem si ještě nebyla jistá. Bála jsem se, jestli je to dobrý, ale teď už se umím víc odvázat.
* Na co se vás v posledních týdnech nejčastěji ptají polští novináři?
Jejich otázky jsou úplně jiné! Přišli za mnou třeba z mládežnického časopisu, ať jim namaluju koně. Nechápala jsem, a oni: Máme rubriku, kde hvězdy malují koně.
* Jak váš kůň dopadl?
Říkali, že celkem v pohodě, akorát to byl tak trošku kůň s prasetem dohromady.
* Přemýšlíte někdy o tom, co byste dělala, kdyby vám kariéra zpěvačky nevyšla?
Dnes už vím, že se chci hudbě věnovat vždycky, hrozně mě to baví... Donedávna mě lákalo třeba i módní návrhářství, protože mám ráda originální věci - koupím si třeba rukavice a ušmiknu jim prsty. Roztrhám punčocháče nebo našiju kousek látky, experimentuju. Jenomže kreslení mi opravdu nikdy nešlo, takže bohužel, asi to nevyjde.
* A nějaká jiná možnost?
(Opět dětsky kňourá) Já bych chtěla zpíváát... Ale třeba mi to nevyjde, nevím, a právě proto se hlásím na gymnázium, abych měla všeobecné vzdělání. Snad by mě zachránil ten zeměpis a jazyky. *
***
Ewa Farna v pěti bodech *Narodila se 12. srpna 1993 v Třinci * Vydala dvě alba - debut Měls mě vůbec rád už i v polštině, letos desku Ticho. * Lešek Wronka ji před lety objevil coby porotce na havířovském festivalu dětské písně. * Její hudbu obdivují hlavně děti, ale na koncerty překvapivě chodí také dospělí fanoušci. * Farna žije v městečku Vendryně s rodiči, bratrem a malou sestrou. V současnosti je zamilovaná. Zatím platonicky.
Foto popis| V srpnu jí bylo čtrnáct. Loni se stala v Českém slavíkovi Objevem roku, letos už je mezi osmi kandidátkami na nejlepší zpěvačku. Slavnostní ceremoniál bude pozítří.
Foto autor| fotoMAFA - Nguyen Phuong Thao
Foto popis| Letos vydala druhou desku, Ticho, která ještě nevystoupila z kategorie líbivého Aňa Geislerová je jako popu pro teenagery. dvojnásobná Farna však slibuje, že matka půvabnější než postupem času bude kdykoliv předtím. její hudba tvrdší a složitější.
Foto popis| Dospívá do krásy. Na horním snímku je coby osmačka na startu kariéry, napravo je to už současná popová princezna.
Foto autor| foto Herbert Slavík
Foto popis| Přesně před rokem se stává ženským objevem hudebního roku.
Foto popis| Léto prý bylo „super“: s kapelou začala jezdit po festivalech.
Foto popis| Dětští fanoušci ji po vydání druhé desky rozhodně neopouštějí.
Foto popis| „Za poslední rok se změnilo jen to, že mám ofinu. V oblékání experimentuju. Jednou vezmu upnuté kalhoty a kozačky, jindy volné hiphoperské kalhoty. Mám ráda výstřednost.“
Foto popis| „Před křtem druhé desky jsem dostala strach. Přišla tam hlavně média a zkušení muzikanti, kteří tomu rozumějí - cítila jsem, že teď je všechno na mně.“